Obsah
Každý má rád prodeje. Sotva jsem jediná osoba se Steam knihovnou plnou her, kterou asi nikdy nebudu mít dost volného času na hraní, a přesto stále netrpělivě čekám na každý nový prodej. Jason Rohrer, vývojář za ním Doktrína hradu, si myslí, že prodej videoher je vlastně špatná věc. Není to špatná věc pro hry nebo vývojáře, ale pro hráče a fanoušky.
Jeho úvaha je, že prodej rozdělil fanbase. Věří, že mnoho lidí, kteří bych koupit hru při vydání místo zpoždění jejich nákupu v očekávání hry na prodej, což způsobí, že on-line hry mají drasticky menší startovní komunity, než by měli, kdyby ne pro tyto prodeje.
Rohrer je do jisté míry správný. Problém, který vidí, není prodej her, ale pochopení hráčů bude v prodeji. Je to kultura prodeje, jedna s vlastní historií a humorem a očekáváním kolem ní. Je to kultura Doktrína hradu vývojář cítí, že je nyní nevyhnutelný.
Poznamenává, že k tomu, aby se věci vyvažovaly ekonomicky, by kultura vyžadovala velký počet lidí, kteří si kupují hry libovolně, když jsou v prodeji, což vytváří nevyřízené hry, které nikdy nebudou hrát. Rohrer přiznává, že se setkal s několika, a já osobně mohu potvrdit, že jsem jedna a že znám i několik dalších.
To však neznamená, že by se ve skutečnosti vytvořilo více hráčské základny pro kteroukoli z těchto her, což by opět vyvolalo skutečnou otázku. Kolik lidí, kteří se opravdu zajímají o nově vydanou hru, ji koupí při startu, protože vědí, že bude brzy v prodeji, a kolik zpoždění jejich nákupu čeká, až bude v prodeji?
Aby bylo možné vyrovnat se z hlediska komunity, prodej by musel přinést velký počet hráčů, kteří si nemohli dovolit plnou cenu, ale měli zájem o hru, další kategorii, do které jsem v minulosti patřil.
Domnívám se, že Jason Rohrer je poněkud přeceňován, co se týče prodeje škod na herní komunity, ale mohl bych se mýlit.